3. narozeniny

Aničko moje, včera to byly tři roky, kdy jsi se narodila. Pořád na Tebe myslím.

Chtěla jsem Ti napsat, abys věděla, že můžeš být na svojí mámu pyšná. Za tři roky Tvoje máma ušla hodně moc dlouhou cestu. Byla kamenná, trnitá, pády na ní ze začátku bolely a proteklo na ní moře slz. Ale došla jsem až sem k datu 16.10.2012. Tobě by byly 3 roky.

Abych se z porodu zvedla z postele (vždyť víš, jaké bylo naše těhotenství), tak jsem začala chodit na rehabilitaci, cvičila jsem dle pokynů cviky dle metody L. Mojžíšové a poté se dostala ke cvičení Pilates. PILATES mě vedle dalších věcí postavil na nohy a naučil mě se znovu dívat před sebe, být vzpřímená a vnitřně vyrovnaná. Oslovil mě natolik, že jsem si za ten první dlouhý rok bez Tebe, moje milá, udělala rekvalifikační certifikovaný kurz Pilates. Takže je ze mne lektorka. Pilates je cesta, na kterou jsi mě navedla Ty. A já Ti za to děkuji.

Je to běh na dlouhou trať, pořád je kam jít a kde se zlepšovat. Začala jsem hned po úspěšné certifikaci učit. Ze začátku to byly 3 děvčata, pak jsem otěhotněla s Tvojí sestřičkou Barborkou. I přesto že to bylo těhotenství psychicky naprosto odrovnávající, držela jsem se fyzicky a chodila sama cvičit a na konci těhotenství jsem dokonce už opět sama lektorovala, tentokrát těhulky. Tři měsíce po porodu Tvojí mladší sestřičky Barborky jsem nelenila a už jsem stála v sále před maminkami po porodu, které jsem v těhotenství sama odcvičila ještě s bříšky. Byla to pro mne meta, chtěla jsem být pořád s Tebou, protože Ty jsi mi ukázala cestu a já se jí držím zuby nehty. Mám ten pocit, že tak jsem u Tebe blíž.

Vedle maminek po porodu jsem začala učit i ženy, které se snažily o miminko, takže jsem k principům Pilates přidala cviky Ludmily Mojžíšové a své zkušenosti s Tebou. Myslím, že vše je tak, jak má být. Potkala jsem děvčata, která mají jiná trápení a moc si přejí miminko, jenže k tomu je třeba pokory, víry, odhodlání, vnitřní vyrovnanosti a velké trpělivosti. Seznámila jsem se tam s fajn holkama. A jak to tak bývá, některé z žen pochopily, že k životu se musí přistupovat s pokorou. Jedné jsem obzvlášť moc přála, aby otěhotněla. A Ty o tom víš, já jsem Tě o to poprosila, abys jí poslala ze shora hodnou dušičku. No a když mi Míša poslala sms, že je těhotná, tak jsem jásala štěstím, protože jsem věděla, že Ty moje holčičko s andělskými křídly jsi se mnou a pomáháš mi. Poté jsem jí cvičila jako těhulku. A ačkoliv měla termín na začátku října, tak mi až včera, tj. 16.10.2012 poslala nádhernou fotku s její malou holčičkou Nikolkou, kterou přivedla nakonec císařem na svět. Já věděla, že ten termín bude právě v den Tvých 3. narozenin.

Jsem šťastná, vím že existují věci mezi nebem a zemí a že Ty jsi pořád se s mnou a že mi posíláš znamení. Jsem za to šťastná, i když mi tečou slzy.

A pochlubím se Ti, když mě trochu trápila nepodstatná věc na začátku září, tak mi přišla vzápětí nabídka cvičit Pilates ve větším sportovním centru Delfín (u nemocnice - jak parodické v našem případě, viď?), tak jsem jí přijala. I když mám za sebou odučených jen pár hodin, tak se jim tam styl mého učení a myslím, že i já, líbím. Prý si mne tam ženský chválí, tak jsem ráda. A mám do centra vytvořit na sebe profil a napsat motto. Co říkáš tomuto: „Pilates je jako moje dítě!“ Líbí se Ti?

Posílám moře pusinek tam do nebe pro Tebe, Aničko moje.