Specifické obtíže
Bolest ze ztráty miminka je úplně jiná než bolest ze ztráty manžela či manželky, rodičů, sourozenců, staršího dítěte nebo jiného milovaného člověka. Je mnoho faktorů, které mohou to, jak prožíváte zármutek, ovlivnit, ale vyrovnat se se smrtí miminka je obzvláště těžké.

Smrt miminka je porušením přirozeného řádu života. Mnozí rodiče jsou zdrceni zjištěním, že jejich děti mohou zemřít dřív než oni. Vždyť je to tak nespravedlivé, že děti, a miminka obzvláště, mohou umřít, aniž by dostaly možnost vyrůst a prožít plný život.

Jiným rodičům může taková zkušenost zpochybnit pohled na život, na přírodu nebo celý vesmír. To, čemu dosud věřili, je otřeseno v samém základu a může to trvat celé roky, než se s nesmyslností smrti svého miminka smíří. Rodiče mohou navíc trpět pocity silného hněvu a tím, že nemohou nikoho konkrétního označit za viníka.

Smířit se se smrtí miminka je obzvláště těžké, protože čas, který jste s ním strávili, byl tak krátký. Pokud jste své miminko mimo lůno vůbec nepoznali, nebo s vámi bylo jen velmi krátce, můžete se cítit podvedeni, okradeni o možnost dozvědět se, jaké by vaše dítě bylo a jak by obohatilo váš život.

Pocity viny
Když zemře miminko, mohou se rodiče cítit za to, co se stalo, zodpovědní. Tyto intenzívní pocity vyplývají z přirozené a biologické potřeby své děti chránit. A protože miminka jsou tak zranitelná a bezmocná, mohou být vaše ochranitelské instinkty silnější než jindy. I když jste problémy vašeho miminka nemohli nijak ovlivnit, můžete mít pocit, že jste selhali, pochybovat o sobě a cítit se vinni. Pokud jste měli potíže s početím, v těhotenství či při porodu, vyskytly-li se u miminka vrozené vady, existuje-li možnost, že se podobné problémy budou opakovat nebo pokud se vám dosud zdravé dítě nenarodilo, můžete tyto pocity vnímat o to silněji. Pocity viny mohou být navíc umocněny, pokud jste museli o pokračování těhotenství nebo o podstoupení agresivního lékařského zásahu sami rozhodnout.

Matky mají tendenci připisovat hlavní díl viny sobě. Můžete mít pocit, že jste selhala jako žena, nenávidět své tělo za to, že vás zradilo, anebo trpět výčitkami, že jste udělala nebo neudělala něco, co mohlo ke kritické situaci vašeho miminka přispět. Mohou vás rozčilovat ženy, které nedbají na zdravou životosprávu a správné návyky v průběhu těhotenství, a přesto se jim narodí zdravé miminko. Všechny tyto pocity jsou normální a pramení z přesvědčení, že jste měli být schopni své miminko ochránit.

TRUCHLENÍ A CITOVÉ ZOTAVOVÁNÍ

Smrt miminka je zničující ztráta. Představuje konec všem iluzím, nadějím a snům, které jste si dělali. Ať už bylo těhotenství plánované či nikoli, ať už skončilo potratem, umělým přerušením nebo narozením mrtvého miminka, ať už vaše miminko žilo minutu nebo rok, jako rodiče potřebujete truchlit.

Truchlení: Rozporuplný proces
Smutek v sobě zahrnuje množství myšlenek a pocitů. Mnozí lidé mají s truchlením jen málo zkušeností a většina z nich nikdy nepřišla o dítě a nezažila citový dopad takové ztráty. Coby truchlící rodič můžete zažívat nejrůznější pocity. Vaše pocity se navíc mohou nepředvídatelně měnit den ode dne, hodinu od hodiny. Život vám může připadat beznadějný, všechno je jinak, nic není jisté. Můžete mít pocit, že pomalu přicházíte o rozum. V tom rozporuplném procesu truchlení pro zemřelé miminko vám může pomoci, když budete vědět, co můžete očekávat a jak tuto skutečnost prožívali jiní, stejně nešťastní rodiče. Budete-li o procesu truchlení něco vědět, může vás to ujistit v tom, že vaše pocity jsou oprávněné a normální. Budete-li vědět, že jiní truchlili podobně, můžete se cítit méně izolováni a více schopni se se svým smutkem vypořádat.

Bylo by nám pomohlo, kdyby nás někdo poučil a řekl nám, co nási čeká, jako třeba:
„Budete mít takové a takové pocity. Nemyslete si, že přicházíte o rozum, protože je to normální."
Nechápala jsem, co se se mnou děje. Takže jsem si myslela, že nejsem normální,
a nechtěla jsem o svých pocitech s nikým mluvit.
-Desi

Jedna z nejdůležitějších věcí, které byste asi měli vědět, je, že neexistuje správný nebo špatný způsob truchlení a že délka tohoto procesu nemá žádné časové omezení. Smutkem zkroušený rodič, který očekává, že se bude po určitém čase cítit tak a tak, bude velmi zaskočen, když zjistí, že zármutek není tak předvídatelný. Navíc, dva různí lidé nikdy netruchlí stejným způsobem a stejně silně. Různé pocity vyplouvají na povrch v různou dobu. Je důležité, abyste během tohoto těžkého období nezapomínali na to, že je zcela normální, když vy a váš partner budete truchlit každý jinak. Terapeutické skupiny vám mohou pomoci mluvit spolu o miminku a o svém smutku otevřeněji. Otevřená komunikace vám pomůže pochopit, podpořit a utěšit jeden druhého.

Truchlící reakce
Truchlení je zcela konkrétní syndrom, který se projevuje silnými bolestnými pocity. Má různé psychologické symptomy:

• neustálé zaobírání se myšlenkami na toho, kdo zemřel,
• podrážděnost,
• neklid,
• úzkost,
• strach,
• touha,
• beznaděj,
• zmatek.

A také různé fyzické symptomy:

• dýchavičnost,
• stažené hrdlo,
• únava,
• vzdychání,
• záchvaty pláče,
• pocit prázdnoty v břiše,
• ospalost,
• změny chuti k jídlu,
• bušení srdce a jiné projevy úzkosti

Tyto symptomy se mohou projevovat ve vlnách a trvat několik minut nebo i déle než hodinu. Během těchto akutních stavů je důležité vypnout a věnovat svému smutku čas, dokud nebudete schopni činnost, kterou jste zrovna dělali, dokončit s náležitou pozorností.
Citové vypětí, úzkost a zoufalství mohou vést i ke změnám osobnosti. Pečlivý člověk se může stát nedbalým, společenský člověk se může začít lidí stranit, klidný člověk se může stát vznětlivým.
Navíc k výše zmíněným symptomům si mnozí smutkem zkroušení rodiče stěžují na pocit prázdných rukou, bolest v celých pažích a na klamné iluze, že své miminko viděli, slyšeli nebo cítili jeho přítomnost. Tyto silné symptomy se mohou v průběhu několika měsíců stupňovat, dosáhnout vrcholu a v průběhu dalších měsíců mohou mít několik dalších různých vrcholů. Ačkoli mnozí lidé očekávají od truchlících rodičů, že se během několika týdnů nebo měsíců dají dohromady a „budou zase jako dřív," ukazuje se, že truchlení je proces zotavování s otevřeným, neurčitelným koncem. Rodiče sice postupně začnou znovu fungovat, ale mnozí potvrzují, že „zase jako dřív" může trvat i několik let. Někteří z nich považují „zase jako dřív" za nereálný cíl, mají pocit, že tato zkušenost je změnila navždy.
Mnoho rodičů přirovnává proces truchlení k jízdě na horské dráze. Truchlení má jen vzácně předvídatelný a hladký průběh završený nějakým rozřešením. Procházíte obdobím vyhýbání se druhým, protestu, konfrontace, rezignace, změn a návratu a cestou vás čeká mnoho krizí i mnoho světlých chvil. Zpočátku bude těch špatných dnů víc než těch dobrých. Ale jak bude plynout čas, bude špatných dnů méně a dobrých více. Po letech mohou mít krize mírnější průběh, ale pro mnohé rodiče mohou zůstat stejně bolestné a stejně silné jako na začátku. To může být velmi deprimující, ale nakonec se prodloužených světlých chvilek dočkáte a přes krize se přenesete.

I po roce může být nápor smutku stejně silný jako kdykoli předtím, ale trvá jen několik hodin
a ne nepřetržitě několik dnů... Bolest vás bude zasahovat jakoby v dávkách.
Postupem času bude bolest sice pořád stejná, ale už vás nebude tolik sžírat a pohlcovat.
Jako by jste jí někde v sobě vyhradili malé místo a ona přestala zabírat celou vaši existenci.
-Claudia

-----------------------

Přeloženo s laskavým svolením autorky Deborah L. Davis z knihy "Empty Cradle, Broken Heart: Surviving the Death of Your Baby", vydáno nakladatelstvím Golden, CO: Fulcrum, 1996.

Děkujeme paní Denise Courné za získání svolení k překladu textu.

O knize

Citlivá a chápavá kniha o citových aspektech truchlení, vyrovnávání se a přizpůsobování se úmrtí vašeho miminka v průběhu těhotenství, při porodu nebo krátce po něm. Obsahuje kapitoly týkající se potvrzení existence vašeho miminka, vypořádávání se s bolestnými pocity, smiřování se s těžkými rozhodnutími, vztahů s vaším partnerem, dětmi, příbuznými a přáteli, zvládnutí dalších těhotenství a rodičovství, uchování památky na vaše miminko (miminka) a nalezení klidu a významu v tom, co jste prožili. Deborah L. Davis, PhD je vývojová psycholožka a spisovatelka, specializující se na citové aspekty těhotenství a poporodní krize, na truchlící rodiče vyrovnávájící se se ztrátou svého dítěte, na lékařskou etiku a zdravotní péči založenou na osobních vztazích.