Praktické rady a zákony

Milé maminky a tatínkové, kteří jste přišli o své nenarozené miminko v období těhotenství (ať už na jeho počátku či v průběhu), pravděpodobně jste narazili, kromě možného nepochopení ze strany nemocničního personálu, také na otázku eticko-právní, tj. kdy se mluví o potratu a kdy o porodu a tudíž, kdy vaše miminko bylo označeno nálepkou plod versus nenarozené dítě.

Z vlastních zkušeností víme, že pro mnohé maminky je tohle téma stejně bolestné, jako samotné úmrtí miminka. Pro ně to bude vždy jejich miminko, byť zemřelo v kterémkoliv týdnu. Výklad zákona však mluví jasně…

Níže naleznete výklady současných zákonů, které jsou bohužel v některých bodech pro spoustu rodičů „nepřijatelné“ a volají tudíž po změně…

1. POTRAT x POROD

Dle § 82, odst. 2 zákona 372/2011 Sb. (o zdravotních službách) se plodem po potratu rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a současně jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny.

Explicitní definice mrtvě narozeného dítěte není v právním řádu ČR zakotvena. Ve vyhlášce 297/2012 Sb. (o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého...), se v nečíslované poznámce pod čarou dočteme, že pro potřeby vyplnění Listu se mrtvě narozeným dítětem rozumí plod narozený bez známek života, jehož hmotnost je 500g a více, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po dvacátém druhém dokončeném týdnu těhotenství, a nelze-li délku těhotenství určit, nejméně 25 cm dlouhý, a to od temene hlavy k patě.

2. PITVA

Zákon 372/2011 Sb. v § 88, odst. 2 c) stanovuje povinnost patologicko-anatomické pitvy u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku, té je ale možné se za určitých okolností vyhnout dle následujícího § 89, odst. 3: Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého nebo poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout o neprovedení patologicko- anatomické pitvy podle § 88 odst. 2 písm. a) nebo c), nebo zdravotní pitvy podle § 88 odst. 3 písm. b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá a zemřelý pacient za svého života, zákonný zástupce pacienta nebo osoba blízká zemřelému vyslovili prokazatelně nesouhlas s provedením pitvy. (4) Prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy je součástí zdravotnické dokumentace uvedené o zemřelém; v případě mrtvě narozeného dítěte je součástí zdravotnické dokumentace vedené o matce.

Podle nového občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 platí, že každý člověk s provedením pitvy svého těla nesouhlasí. Lékař, který ohledává mrtvě narozené dítě, musí mít k nařízení patologicko-anatomické pitvy takového dítěte souhlas jednoho z rodičů. Bližší vysvětlení viz níže:

Od 1. 1. 2014 platí presumpce nesouhlasu s dobrovolnou pitvou, která není povinná podle §§ 88 až 92 zákona o zdravotních službách. Podle dat UZISu v roce 2011 nebylo pitváno 15 mrtvě narozených dětí. Prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy mrtvě narozeného dítěte, který je součástí zdravotnické dokumentace vedené o matce (srov. § 89 odst. 4 zákona o zdravotních službách), ještě není zárukou jejího neprovedení. To platí především u pitev soudních nebo anatomicko-patologických, přičemž posledně zmíněná je dokonce dle ust. § 88 odst. 2 zákona o zdravotních službách u mrtvě narozených dětí povinná.

Problematické jsou ovšem situace, kdy je sice podle citovaného zákona pitva povinná, ale lékař prohlížející tělo mrtvě narozeného dítěte nebo poskytovatel provádějící pitvu (patolog) rozhodne o jejím neprovedení v souladu s § 89 odst. 3 citovaného zákona, protože rodiče nebo osoba blízká mrtvě narozenému dítěti vyslovili prokazatelně nesouhlas s jejím provedením. Tím, že od 1. 1. 2014 občanský zákoník předpokládá rejstřík osob souhlasících s pitvou a současně konstruuje existenci nevyvratitelné zákonné domněnky nesouhlasu s pitvou, zjevně nepočítá s variantou, že by lidé projevovali výslovně rovněž nesouhlas s pitvou a nestanoví, jakým způsobem by měli nesouhlas projevit. Pojem „prokazatelného nesouhlasu“ není definován ani v zákoně o zdravotních službách, pouze je „součástí zdravotnické dokumentace vedené o matce“, ačkoli pojem prokazatelného souhlasu definován tímto zákonem je (§ 81 odst. 5). Zvláštní forma nesouhlasu s pitvou mrtvě narozeného dítěte by tedy měla být stanovena vnitřním předpisem toho kterého zdravotnického zařízení. Jiné výklady odvozují následující: Existuje-li definice prokazatelného souhlasu včetně způsobu jeho prokazování, pak je při nesplnění jeho podmínek automaticky presumován nesouhlas, který není nutné prokazovat.

Lékař, který prohlíží mrtvě narozené dítě, proto nemusí mít k nařízení patologicko-anatomické pitvy takového dítěte souhlas jednoho z rodičů.

Závěrem

  • NOZ jako soukromoprávní předpis je základním právním předpisem pro dobrovolné pitvy
  • Problém je v zákoně o zdravotních službách, jehož je nezbytné na NOZ lépe provázat

Kotrlý, Tomáš; Vališová, Jana: Občanská společnost mění zacházení s dětmi, které zemřely před narozením. In Stodola Jiří, Kratochvíl Miroslav (eds.). NEJMENŠÍ Z NÁS 2014: sborník příspěvků interdisciplinární konference o právní ochraně osob před narozením, 16. 10. 2014, Brno. 1. vydání. Moravská Ostrava: Bios – společnost pro bioetiku, 2014, s. 228-264. ISBN 978-80-905358-2-4, zde 251-252.

3. VYPRAVENÍ POHŘBU

Dítě mrtvě narozené

Chybějící uzákoněná definice mrtvě narozeného dítěte otevírá prostor pro svévolné zacházení s mrtvě narozenými dětmi, které je pak v kompetenci jednotlivých nemocnic, dané pouze provozním řádem nemocnice. Nikde nenajdeme uzákoněný nárok rodičů na vydání mrtvého tělíčka. Praxe naštěstí ukazuje, že část nemocnic již nabízí rodičům mrtvě narozeného dítěte možnost jej pochovat, vyfotit, v klidu se s ním rozloučit, ale toto neplatí vždy a všude. Předáním Listu o prohlídce zemřelého matce (rodičům) počíná běžet 96 hodinová lhůta na sjednání pohřbu ze strany rodičů. Vezmeme-li v úvahu, že matka je ještě několik dní v nemocnici hospitalizována, reálně tu hrozí, že rodiče, i když mají o pohřbení svého potomka zájem, tuto lhůtu nestihnou. V případech, kdy rodiče do 96 hodin neprojeví zájem o pohřeb, nemocnice naloží s mrtvě narozeným dítětem dle svého provozního řádu – buď důstojně zpopelněním v krematoriu nebo nehumánně spálením v nemocniční spalovně. V případě kremace pak bývá popel rozptýlen, nebo uložen ve společném hrobě. Případy, kdy rodiče projevili zájem o pohřbení mrtvě narozeného dítěte do země, jsou ojedinělé. V této části je ještě třeba zmínit, že ačkoliv rodiče nemají ze zákona právo na vydání tělíčka k pohřbení, mají právo do jednoho roku od porodu zažádat dle zákona 366/2011 Sb. na ÚP o jednorázovou, na příjmech nezávislou dávku pohřebného ve výši 5000,- Kč, která zhruba pokrývá náklady s pohřbením spojené.

Dítě, které zemřelo po porodu

Na porod živého miminka, které zemřelo až po porodu, se vztahují všechna ustanovení zákona 256/2001 Sb. (o pohřebnictví). Na sjednání pohřbu 96 hodin, v případě, že nikdo z příbuzných pohřeb nevypraví, má povinnost vypravení pohřbu obec. Vypraviteli pohřbu rovněž připadá nárok na pohřebné.

Dítě potracené

Postup zacházení s plodem po potratu je upraven v § 91 zák. 372/2011 Sb.: Části těla odebrané v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, plod po potratu, plodové vejce, plodové lůžko (placenta) nebo těhotenská sliznice, ....se zpopelňují ve spalovně poskytovatele, nemá-li poskytovatel vlastní spalovnu, ve spalovně jiného poskytovatele nebo v krematoriu, a to na základě smlouvy uzavřené s jiným poskytovatelem nebo provozovatelem krematoria. Vydání plodu po potratu k pohřbení se ukazuje jako závažný problém, jistá šance na zachování piety v zacházení s potraceným plodem tu je, pokud má nemocnice uzavřenu smlouvu s osvíceným provozovatelem krematoria.

V případě, že si přejete vydání potraceného miminka k pohřbení, kontaktujte sdružení TOBIT - sdružení napomáhá vyvíjet činnosti směřující k podpoře pohřbívání plodů po potratu a mrtvě narozených dětí, více na http://tobit.cz/. Jejím spoluzakladatelem je pan Tomáš Kotrlý, který funguje také jako poradce pro pozůstalé kotrly@volny.cz.

Pomocnou ruku zde může podat také sdružení Hnutí pro život ČR, kontakt paní Rybová: zdenka.rybova@prolife.cz

4. ULOŽENÍ POZŮSTATKŮ

Pohřbení do země může být provedeno jen na místě k tomu určeném, tj. na hřbitově. Jiná situace je po kremaci, kdy je možné si urnu s popelem uložit doma, vytvořit vzpomínkové místo např. na vlastní zahradě, či popel rozptýlit na oblíbeném místě (se souhlasem vlastníka tohoto pozemku).

5. PORODNÉ, POHŘEBNÉ

Žádost o níže popsané druhy dávek sociální podpory je možné podat na předepsaném tiskopise (ke stažení na https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome), a to na příslušné pobočce ÚP.

Porodné

Nárok na porodné ve výši 13000,- Kč/19500,- Kč (u vícečetného těhotenství) má žena, která porodí své první dítě živé a čistý příjem rodiny je ve čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, ve kterém k porodu došlo, menší než 2,7 násobek životního minima. Toto platí i pokud dítě při porodu, po porodu zemře. Uplatnit nárok na tento příspěvek lze do 1 roku od porodu.

Při porodu miminka, které zemřelo již před porodem, není možné tento příspěvek nárokovat.

Pohřebné

Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti – nemusí se vždy nutně jednat o rodiče. Dávka je jednorázová, na příjmech nezávislá, stanovena pevnou částkou 5 000,- Kč.

Nárok na její výplatu trvá do 1 roku ode dne, za který dávka náleží.

6. MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ, PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ, RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Mateřská dovolená

Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v § 195 odst. 5: Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Toto ustanovení se vztahuje i na porod mrtvého dítěte, ostatně to uvádí i odst. 4 téhož paragrafu. Jestliže matka nastupuje MD 8 týdnů před plánovaným termínem porodu, končí tato 6 týdnů po porodu mrtvého dítěte. Jestliže matka nastupuje MD 6 týdnů před plánovaným termínem porodu, čerpá MD ještě 8 týdnů po porodu. Jestliže nastal předčasný porod (od cca 22. tt), má matka mrtvě narozeného dítěte právo čerpat MD v délce 14. týdnů od porodu. Jestliže dítě zemře až později, ale stále v době, kdy matka čerpá MD (mateřská dovolená přísluší matce v délce 28 týdnů), přísluší jí MD ještě po dobu 2 týdnů od smrti dítěte, viz následující odstavec. Po dobu čerpání mateřské dovolené náleží matce (nebo otci, tomu však nejdříve od 7. týdne po porodu dítěte) nárok na výplatu na příjmech závislé dávky z nemocenského pojištění – peněžité pomoci v mateřství (PPM). Formulář vydává a potvrzuje ošetřující lékař (gynekolog), odevzdává se zaměstnavateli, v příp. OSVČ pak pobočce OSSZ.

Rodičovská dovolená

Zemře-li dítě během čerpání rodičovské dovolené, § 198 odst. 4 zákoníku práce praví: Jestliže dítě zemře v době, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo zaměstnanec na rodičovské dovolené, přísluší mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku. Pokud jeden z rodičů čerpá dávku státní sociální podpory – rodičovský příspěvek, pak pobírání tohoto příspěvku je ukončeno ke dni úmrtí dítěte. Žádost o RP je možné podat na předepsaném tiskopise (ke stažení na http://forms.mpsv.cz/sspforms/), a to na příslušné pobočce ÚP. Nárok na výplatu zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, za který dávka náleží.